Aleister Crowley naznačuje cosi radikálního: že evoluce je závislá na úchylkách. A není třeba omezovat tuto větu jen na biologii. Ve skutečnosti se jedná o univerzální zákon, který proniká všemi vrstvami bytí.
Štítek: filozofie
Není zvláštní, jak zásadně nás formuje doba, do které se narodíme? Když čtu Knihu zákona od Aleistera Crowleyho, nemohu se zbavit pocitu, že čtu nejen mystický text, ale i osobní výkřik člověka, kterého zrodilo konkrétní místo a čas. Byl to muž, který žil na přelomu století, kdy starý řád praskal ve švech, a nový ještě neexistoval. Byl vychován v přísně křesťanském prostředí a jeho duchovní rebelie měla v sobě nutkání vydechnout napětí celé společnosti.
Existují filmy, které se nevyprávějí – ale sní. Takovým je Fellini Satyricon, mystická vize starověkého Říma, v níž však nejsme svědky minulosti, ale vlastní přítomnosti. Je to pohled do duše člověka, který ztratil střed, cíl i Boha, a přesto se pohybuje, touží, putuje. Jako by bloudil v labyrintu, jehož zdi jsou z vlastního těla a vlastní prázdnoty.
Rubriky
Smrt, která byla před námi
Existuje zvláštní klid v myšlence, že smrt není naším nepřítelem, ale starou známou. Seneca to vyjádřil přesně: smrt nečeká na konci, smrt byla už před námi. Před narozením jsme nebyli – a nijak nás to netrápilo. Proč by nás tedy mělo děsit, že zase nebudeme?